Kmín, římský kmín, koriandr, fenykl a anýz: jak je rozlišit a kam patří
Pět semínek, která si lidé pletou nejčastěji. Vypadají podobně, chutnají úplně jinak. Přehled pro kuchyni, kde nesmí chybět ani jedno.

Kmín luční (Carum carvi)
Typický český kmín. Semínka jsou tmavě hnědá, srpkovitá, s žebírky. Chuť výrazná, mírně nahořklá. Patří do chleba, ke kyselému zelí, do bramboračky, k vepřové pečeni a do sýrů.
Římský kmín (Cuminum cyminum)
Světlejší, delší a rovnější semínka. Vůně teplá, zemitá, „kořeněná“ – typická pro indickou, arabskou a mexickou kuchyni (kari, hummus, chilli con carne). Kmín luční ho nenahradí a naopak.

Koriandr (Coriandrum sativum)
Kulatá, světle hnědá semínka, která se snadno drtí. Chuť citrusová, jemně květinová. Hodí se do nakládané zeleniny, perníku, klobás a indických směsí. Listy koriandru mají úplně jinou, „mýdlovou“ chuť.

Fenykl a anýz
- Fenykl: zelenohnědá, podlouhlá semínka, nasládlá chuť. Do chleba, k rybě, do čaje.
- Anýz: menší, šedozelená semínka s výraznou lékořicovou vůní. Do pečiva a čaje. Nezaměňujte s badyánem (hvězdičkovým anýzem), což je plod jiné rostliny.
Co s nimi uvařit
- Kmínová polévka – kmín opražený na másle, zalitý vývarem, s vejcem.
- Hummus – římský kmín, cizrna, tahini, citron.
- Nakládaná zelenina – koriandr, hořčičné semínko, bobkový list.
- Pečený fenykl s rybou – semínka fenyklu podrcená s pepřem a solí.


